Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Evropská unie: Analýza zájmu o vstup do EU
Vaňousová, Daniela ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, proč po zahájení přístupových jednání s Evropskou unií v roce 2005 turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upustila od konzistentní reformní iniciativy a od snahy zajistit splnění kritérií pro vstup do EU. Odpověď na otázku hledá práce v analýze zájmu AKP o vstup do EU. Nejprve jsou zkoumány příčiny zájmu o EU a poté důvody, které jej narušily. Práce ukazuje, že na proměnu zájmu vládní strany o vstup do EU měla vliv kombinace dvou faktorů. První faktor byla nedůvěryhodnost přístupových jednání s EU a z nich vyplývající nepravděpodobnost členství. Druhý faktor byla konsolidace politické moci AKP. Vzhledem k povaze původního zájmu AKP o integraci Turecka do EU, práce dochází k závěru, že zájem závisel na míře potřebnosti přístupového procesu pro domácí politické účely strany. Poté, co strana dosáhla svého cíle, kterým bylo zbavení se odpůrců a zabezpečení své pozice v tureckém politickém systému, AKP již neměla, vzhledem k nepravděpodobnému výsledku přístupových jednání, důvod snažit se vyhovět požadavkům Evropské unie.
Ekonomické a politické aspekty integrace Turecka do Evropské unie
Lorková, Aneta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce ve třech kapitolách objektivně a nestranně shrnuje klíčové ekonomické a politické aspekty integrace Turecka do EU a poukazuje na případná současná i budoucí pozitiva či negativa spojená se vstupem země do Unie. Kapitola první je zaměřena zejména na ekonomickou situaci země, současnou i budoucí energeticky významnou pozici Turecka a demografické výhledy turecké populace. Druhá kapitola analyzuje postavení a úlohu armády v zemi a její případnou schopnost ochrany vnějších hranic EU. Kapitola se také snaží nabídnout souhrnný pohled na okolnosti a příčiny kyperské otázky, na dobré sousedské vztahy Turecka a na přetrvávající nestabilitu v zaostalých regionech země, spojenou s kurdským separatismem na jihovýchodě a sporem o uznání tzv. "genocidy Arménů". K lepší orientaci v přínosech a rizicích vybraných politických a ekonomických aspektů přispívají tabulky v úvodu kapitol. Závěrečná kapitola nastiňuje současný stav přístupového procesu Turecka, stručně seznamuje s Kodaňskými kritérii, analyzuje zprávu Komise o pokroku Turecka z roku 2009 a závěrem nastiňuje pravděpodobné varianty možného vývoje vztahů Unie a Turecka, popisuje možné dopady na Unii i Turecko v případě zamítnutí členství.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.